šiba inu

13. května 2008 v 15:58 | michaela
Patří k velmi starým plemenům. Kosterní pozůstatky ejich špicovitých prapředků nesoucí znaky jako vztyčené uši a nad hřbet stočený ocas, pocházejí z doby několik tisíciletí před naším letopočtem. Dnešní šiby ve své miniaturizované podobě jsou výsledkem křížení několika typů horských plemen.
Malý proporcionální špicovitý pes, svalnatý a se silnou kostrou. Na první pohled připomíná lišku. Hlava v oblasti mozkovny široká s výrazným stopem, čenich se postupně zužuje. Oči malé, trojúhelníkovité, tmavohnědé barvy, vzpřímené a směřující mírně vpřed. Tělo silné, s rovným hřbetem, hlubokým hrudníkem a svalnatými žebry. Ocas vysoko nasazený, pevně stočený přes hřbet. Barva: Červená, žlutá, žlutá s černou, s červenou, černá s pálenými znaky, bílá žíhaná, světle červená a světle šedá. Podobně jako u akity se vyžaduje tzv. urajiro, tj. bělavá srst na lících a po stranách čenichu, pod krkem, na hrudi, na břiše a na vnitřní straně končetin. Velikost: Ideální kohoutková výška psů 40cm, fen 37cm.
Velmi živý, bystrý a pozorný pes, který je v neustálém pohybu, velmi nezávislý a samostatný. Přes svou velikost se často snaží stát pánem rodiny.
Původně lovecký pes, ve své domovině údajně a dodnes používaný k lovu pernaté zvěře. Všude jinde chovaný jen jako společník a hlídač.
Přírdní plemeno, pokud si má vytvořit žádoucí úzkou vazbu na člověka, musí od raného mládí vyrůstat v těsném kontaktu s lidmi. V opačném případě se stává plachou a bojácnou.
V Japonsku je nejčastěji chovaným domácím plemenem, jinde je spíše vzácná. U nás se však její chov slibně rozvíjí.
Patří k velmi starým plemenům. Kosterní pozůstatky ejich špicovitých prapředků nesoucí znaky jako vztyčené uši a nad hřbet stočený ocas, pocházejí z doby několik tisíciletí před naším letopočtem. Dnešní šiby ve své miniaturizované podobě jsou výsledkem křížení několika typů horských plemen.
Malý proporcionální špicovitý pes, svalnatý a se silnou kostrou. Na první pohled připomíná lišku. Hlava v oblasti mozkovny široká s výrazným stopem, čenich se postupně zužuje. Oči malé, trojúhelníkovité, tmavohnědé barvy, vzpřímené a směřující mírně vpřed. Tělo silné, s rovným hřbetem, hlubokým hrudníkem a svalnatými žebry. Ocas vysoko nasazený, pevně stočený přes hřbet. Barva: Červená, žlutá, žlutá s černou, s červenou, černá s pálenými znaky, bílá žíhaná, světle červená a světle šedá. Podobně jako u akity se vyžaduje tzv. urajiro, tj. bělavá srst na lících a po stranách čenichu, pod krkem, na hrudi, na břiše a na vnitřní straně končetin. Velikost: Ideální kohoutková výška psů 40cm, fen 37cm.
Velmi živý, bystrý a pozorný pes, který je v neustálém pohybu, velmi nezávislý a samostatný. Přes svou velikost se často snaží stát pánem rodiny.
Původně lovecký pes, ve své domovině údajně a dodnes používaný k lovu pernaté zvěře. Všude jinde chovaný jen jako společník a hlídač.
Přírdní plemeno, pokud si má vytvořit žádoucí úzkou vazbu na člověka, musí od raného mládí vyrůstat v těsném kontaktu s lidmi. V opačném případě se stává plachou a bojácnou.
V Japonsku je nejčastěji chovaným domácím plemenem, jinde je spíše vzácná. U nás se však její chov slibně rozvíjí.
zdroj:sabcinblogisek.blog.cz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Klikni

Click 100% (47)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama